Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě. Plocha hladiny je 18,93 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Vzdálenost od hráze k Jezerní stěně je 800 m.
Vzniklo v poslední době ledové. Nachází se šest kilometrů severozápadně od Železné Rudy, méně než jeden kilometr od česko-německé státní hranice.
Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory.
Černé jezero – unikát v srdci Šumavy
Dno jezera tvoří skála, na níž je v současné době asi devět metrů tlustá vrstva kalu, který tvoří pyl z okolních stromů, ukládající se zde po tisíce let. Černé jezero inspirovalo řadu významných umělců a spisovatelů – Antonína Dvořáka, Jana Nerudu, A. V. Šmilovského, J. Vrchlického, A. Heyduka, …
Jezero je také opředeno mnoha pověstmi.
Státní bezpečnost tady roku 1964 zinscenovala aféru s nálezem tajných dokumentů z druhé světové války s krycím jménem Neptun.
Jezero leží uvnitř přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha), vyhlášené již roku 1911 tehdejším majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem.
Mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí, zatímco vody z Černého jezera odtékají do Vltavy a Labe a pak do Severního moře, vody z Čertova jezera míří do Dunaje a do Černého moře.
Jak se tam dostanete:
- Nejsnazší cesta pro pěší, cyklisty i vozíčkáře : ze Špičáckého sedla (parkoviště) po žluté asfaltovou cestou až k jezeru (3,5 km). Jedete-li vlakem, vystupte ve stanici Špičák, odtud cca 1,5 km stoupání do Špičáckého sedla.
- Doporučujeme : Ze Špičáku po žluté na Čertovo jezero (2,5 km), strmým stoupáním a klesáním po červené k Černému jezeru (2,5), po žluté mírné klesání na Špičácké sedlo (3,5), celkem 8,5 km.
Po roce 1950 bylo jezero zahrnuto do pohraničního pásma a veřejnosti nepřístupné. V šedesátých letech bylo pod dozorem pohraniční stráže opět zpřístupněno.
V současné době kolem jezera vede pěší červeně značená hřebenová trasa Klubu českých turistů od Malého Špičáku a dále na severozápad, a také žlutě značená pěší trasa a cyklistická hřebenová trasa 2055 ze Špičáckého sedla.