Nýrsko – malebná oblast Šumavy.
Nýrsko – kam zajít
Nýrsko – vodní nádrž
Přehradní nádrž byla vybudována v roce 1969, zatopením Úhlavského údolí. Kamenitá hráz je vysoká 36 metrů, její šířka je 337 metrů. Objem vody v nádrži činí 1 milion metrů krychlových.
Přehrada slouží jako zásobárna pitné vody pro Klatovy, Domažlicko a Plzeň.
Po hrázi a kolem západního břehu přehrady vede žlutě značená turistická stezka. Z důvodu ochrany zdroje pitné vody je další pohyb turistů v blízkosti přehrady omezen pouze na vyznačené trasy.
Zřícenina hradu Pajrek
Jedná se o zříceninu hradu, 2,5 km od Nýrska. Hrad byl vystaven ve výšce 627 m n. m. na výběžku hřebenu Hraničáře. Hrad se nacházel při staré stezce do Bavor, odtud i jeho název pocházející z německého slova Baiereck, což mohlo znamenat hrad na Bavorských hranicích.
Pajrek byl založen na začátku 14. století, v 15. století se pánem hradu stává Racek z Janovic, stoupenec krále Jiřího z Poděbrad. Tento majitel porazil v roce 1467 bavorské křižácké vojsko v bitvě u Nýrska. V roce 1472 vtrhli však Bavoři opět do Čech, hrad dobyli a vypálili.
Královský hvozd
Dnes je termínem Královský hvozd označován západní okraj Šumavy, konkrétně výrazný horský hřbet na česko-bavorských hranicích zvedající se mezi Železnou Rudou a Nýrskem nad údolím Úhlavy mezi vrcholy Svaroh a Ostrý, geologickým složením (svor) odlišný od okolních hřebenů. Nachází se zde řada turisticky atraktivních cílů jako je např. Černé a Čertovo jezero nebo vodopád Bílá strž.
Historicky byl termín Královský hvozd daleko širší. Jednalo se o právně samostatné pohraniční území při česko-bavorské hranici od osady Svatá Kateřina na západě až po hranice českého státu s Pasovským biskupstvím (poblíž pramene Vltavy) na východě.
Původ názvu této oblasti (Královský hvozd, německy Künischer Waldhwozd nebo jen Hwozd) můžeme hledat v neprostupném hraničním pralese, který odděloval České království od Bavorska. Ze strategických důvodů patřil od nepaměti českému králi.
Staré kroniky tvrdí, že zde první osady vznikly již kolem roku 1040 za vlády Břetislava I. Ten údajně nařídil, aby se v pohraničním pralese, zvaném Královský Hvozd, usazovali osadníci, jejichž povinností bylo „po lesích choditi a nepřítele pozorovati, a pokud by do Čech vtrhnouti chtěl, záseky dělati“. Tato fakta však nepotvrzují jiné historické dokumenty, ani archeologické nálezy, které datují trvalejší osídlení Šumavy až do 14. stol.